Namyšlenost vědců
Smějme se filozofii! Vždyť je zbytečná, ne? Všechno přece vyřeší věda; vědecký postup je jediný správný postup, jak pochopit jsoucno. Zajisté jím i zjistíme, proč vůbec něco je. Nepochybně rozluští i záhadu vědomí. Každou záležitost zjednodušíme na nejmenší části a pak budeme rozumět všemu.
Uznejme, jak omezený je náš vědecký přístup. Nedokáže odpovědět na mnoho otázek. Ať nás redukcionismus zavede, jak daleko chce, nikdy nevysvětlíme, kde se vzalo fundamentální X; pouze řekneme, že X prostě je. Nejsme na tom o nic lépe než věřící. Rve mi srdce, když někdo řekne "Ale my víme, proč něco existuje! Kvůli kvantovým fluktuacím!" Skvělé! Zajímavé zjištění; již víme, odkud se vzal vesmír. Ale co ty kvantové fluktuace? Proč jsou? Pouze jsme posunuli překážku!
Případ se zásadně zhorší, neuznáváme-li naivní realismus, myšlenku, že svět je opravdu takový, jak jej vnímáme. Jak moc se jsoucno může lišit od našeho vjemu jsoucna! Ani dodnes nikdo nevyvrátil Aggripovy důvody k pochybnostem; možná budou následovat lidstvo provždy. Co si počneme?
Vědci současnosti nabízí jednoduché řešení: "Sklapni a počítej!" Nejen zahazují epistemologii, nýbrž i etiku! Pak není divu, kam technologický svět spěje! Otcové kvantové mechaniky (Niels Bohr, Albert Einstein, Werner Heisenberg, ...) se neštítili filozofických rozprav. Filozofie je náročná a vskutku děsivá, ale nemůžeme se jí stranit donekonečna. Važme si svých volných myslí, dokud je máme, a zamysleme se.