License pro patolízaly

Našli bychom stovky licensí, jež se využívají pro svobodný software, ale které jsou rozumné?

Svobodné license lze rozdělit na dva druhy: laxní (neboli permisivní) a copyleft. Software pod laxní licensí se může objevit v proprietárním programu, zatímco software pod copyleft licensí nikoliv. Lidé říkají, že permisivní license "upřednosťují vývojáře", zatímco copyleft license se věnují konečným uživatelům. Je tento příběh pravdivý, nebo je to pouhý výplod open-source vývojářů?

Tvrzení, že laxní license pomáhají vývojářům, pochází z jiné planety, asi některé, kde všichni věří v logický nihilismus. Pokud se někdo cítí omezeně, protože mu bylo odebráno právo odebírat práva ostatním, něco je špatně. Zvláštní je, že někteří s takovými lidmi dokonce soucítí! Jaký to chudák, že mi nesmí zakázat dýchat! Je načase se zbavit těch fašistů, kteří mu to nedovolují!

Nezmínili jsme ani podivnost skutečnosti, že vývojářům to pomůže jedině do hrobu; co si počne většina programátorů, když proprietární obdoba jejich oblíbeného svobodného softwaru je převálcuje? Sice se mohou nadále věnovat svému svobodnému programu, ale jak rádi by zjistili, které změny tak výrazně zlepšily jejich program! Neubírá jim to svobodu víc, než jim ji laxní license dodává? Snad není třeba mluvit o konečných uživatelích...

Ale přece laxní license mají jedno úžasné využití: píšeme kód pro megakorporace zadarmo! Viz, jaký nádherný kus kódu zde mám, a využij jej pro ty nejlepší backdoory, které jsi schopen vymyslet! Postavené na hlavu? Ne, realita!